Strach
AHOJ Zuzi
dnes krásně celý den sněží.
Proč mě napadl strach,z mnoha důvodů.
Nejprv mě napadl vztah minulý i nynější,proč se mi opakují ty stejné přehrávky,boje a nepochopení a co s tím mám pochopit já?Kde dělám chybu nebo proč si to musím zase odžít?A hlavně proč to tolik bolí?
A za druhé mě napadla moje deprese a úzkosti.
Ale souvisí to spolu.
A jak moc si možná ani já neuvědomuji.
Deprese!Úzkosti
.Každý je občas zažije,ale né v takové míře každý musí začít brát antidepresiva či stabilizátory nálad.
Já s tím svádím boj od roku 2013.
Možná jsem byla vždycky vážně citlivější a dost často jsem si nasazovala masku pohodářky a optimistky,ale strach,který ve mě klíčil tu již byl a dalším strachem byl podporován.
Né dětství,co si pamatuji jsem měla dobré,mám bezva rodiče,kterých si nesmírně vážím,i přes to,že mě pochopitelně někdy dost štvou.
Vše nějak začalo právě v dospívání,pak odloučení dobrovolné od rodičů a velkou dávkou poslušnosti k parnerovi-a strach.
Strach,že nejsem dost dobrá strach,že bych mohla být nahraditelná jinou,strach,že budu srovnávána s matkou přítele posléze manžela,strach,že si mě nebude vážit a brát takovou jaká jsem,strach a strach a strach o kterém jsem nevědělaže je strach,a nebo ho zas v sobě maskovala.Cítila jsem že to či ono semnou neladí,ale nedovolila jsem si odporovat,chtěla jsem to a vybrala jsem si to-muže.Vybrala jsem si být poslušná.Vybrala jsem si nosit masku,masku milenky,ženy,poslušné holčičky a jak čas šel,masky mi přirostly.
Ale uvnitř jsem mnohokrát cítila v různých situacích,že to není správné a že spousty věcí z toho nechci přesto strach mi nedovolil říci si-Dost.
Dnes to vím a přesto zas se mi opakují stejné scénaře a nebo dosti podobné tomu,co jsem zažívala,pocit ponížení,ošklivých slov,co zranovaly mojí osobu-proč?Co dělám špatně?
Někde buded háček,jen ho najít.
ÚZKOST přijde ve stavu, kdy s něčím vnitřně nesouhlasím,nerezonuje to semnou a možná ani s okolím.
SAmi sebe dostáváme do pastí do myšlenkových pastí
Nejsme takový,jak. nás druzí vidí,vidí totiž obal,masku,kterou jsme si zvykli nosit.
Jací doopravdy jsme?
Umíme být sami sebou a nebo se bojíme,máme strach,co by tomu druzí řekli?