Davidovi

Davidovi

Davidovi

Děkuji ti, má bývalá lásko

Děkuji ti za poznání být slyšena a viděna ve všech  rozmanitých podobách. 

Děkuji ti , že jsi mě držel i v mých vnitřních útrobách. 

Děkuji ti za noci, kdy jsi se mnou nešel spát, 

Kdy noc byla pro mě utrpení a bolel každý sval. 

Děkuji ti, žes dovolil mi roztáhnout svá křídla

a být legrační i přímá. 

Děkuji ti, že jsi všímal darů mých a dovoloval jsi mi růst a snít

Radost z mých radostí mít a nedostatky spíše krýt. 

Děkuji ti, že miloval si i mohu zlobu napětí i křik. 

Tím vším dal si mi možnost dýchat, žít. 

Ale musela jsem po čase odloučit se, jít. 

Příjmul si mne více, nežli já tebe, cítila jsem mezi námi více přátelství než milenecké nebe. 

Děkuji ti za veškerou snahu spojovat nás i 

přes mou nevěru. 

Byl bys ochotný odpustit mi  tuto chybu. 

Zdali o chybě dá se mluvit! 

Musela jsem jít. 

Moje cesta vedla už bez té tvojí

I když srdce obou z přátelství bolí. 

Děkuji ti, žes tu byl 

a z poháru našeho 7 letého

života pil.